On The Road Again

Je to tak, sice nepíšu, ale toulavé nohy mám pořád. Tak moc toulavé, že většina mých známých ani netuší, že jsem odjela pryč a jsem teď na půli cesty zpátky do Států. Mým mottem je prosté Je ne regrette rien (ničeho nelituji via Edith Piaf), což znamená, že jakmile přijde příležitost, tak po ní šahám - přece nebudu ve stáří sedět v domově důchodců a přemítat, jaké to tenkrát mohlo být ;-) 

A tak nyní sedím ve Starbucks v Berlíně (mé americké adaptování už začíná) a čekám na svůj let do NYC. Let je bohužel zpožděný, což by nevadilo, pokud bych neměla navazující autobusový spoj do Washingtonu - ten se stane mojí první zastávkou a pak mě čeká cesta na Floridu (tak trošku road trip) a pak na chvíli zastávka v mém osudovém Hot Springs, na návštěvě za starými známými.

Tentokrát letím přes nízkonákladovou společnost Air Berlin, která má na NYC velmi nízké ceny (na poslední chvíli okolo 499 dolarů), což je cena na kterou se ostatní společnosti dostávají při speciálních marketingových cenách. Spoj z Prahy do Berlína proběhl hladce, na palubě jsme dokonce dostali snack ve formě brambůrků či sladké tyčinky a samozřejmě i nápoj, což je na 40 minut letu více, než dostatečné. Při odchodu nám letuška ještě dala čokoládové srdíčko Lindt, takže sladká tečka za letem zaručena.

Na to, jak bude probíhat další spoj jsem vcelku zvědavá, podle komentářů co jsem četla na webech, se jedná o vcelku standardní cestu, ve které by nemělo chybět občerstvení, nějaká omezená multimediální zábava a pití kolik člověk chce. Díky check-inu na letišti, se mi povedlo získat sedadlo u emergency exitu, tudíž bych měla získat trochu více místa na nohy, což znamená, že se na let těším ještě více ;-)

Mějte se na zemi krásně, příště už budu psát z "Jů-as-aj"! :-D

A na cestu vám posílám jednu hitovku

Komentáře

Oblíbené příspěvky